Jenom kladeč věnců?

Úvah o kandidátech prezidenta již proběhla celá řada a celá řada komentářů také tvrdila, že prezident je jenom takový „kladeč věnců“ bez reálných pravomocí. Tento názor se mi hrubě nelíbí a považuji za svou povinnost jej p.t. čtenářstvu vyvrátit.

 

Pravomoci prezidenta republiky je možno rozdělit na formální a neformální, přičemž ani ty neformální toho nemají s „kladením věnců“ mnoho společného. Formální pravomoci prezidenta pak „matou tělem“, protože na první pohled se zdá, že jsou zakotveny pouze v Ústavě – zák. č. 1/1993 Sb., čl. 62. Nicméně kromě toho „probleskují“ i různými jinými zákony, kde páchají různá silová působení, z nichž jedno mne přimělo k napsání tohoto článku, jak bude uvedeno dále.

 

Nicméně začněme tou Ústavou, a to těmi prezidentskými pravomocemi, které mají jeden společný jmenovatel – totiž ovlivňují – a to tak, že zásadně – chod republiky nepřímo. Prezident: 

- jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,

- jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,

- jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

- jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

 

Pod tím si možná jen tak někdo něco nepředstaví, tak dám konkrétní příklad a jeho důsledky. „jmenuje soudce Ústavního soudu“. Víte, jaký je dnešní stav Ústavního soudu?  A víte, co Ústavní soud čeká? Má 15 soudců, kteří jsou voleni na desetiletý mandát, který se může opakovat. Zde jsou jeho současní členové:

 

JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c.  předseda, to je ten, co před svým zvolením do druhého volebního období tvrdil a sliboval, že v polovině svého volebního období odstoupí. Inu, neodstoupil, a tak jej zde máme i s jeho změnami volebního systému doposud. Volební období mu končí 7. 8. 2023.

 

JUDr. Milada Tomková, místopředsedkyně. To je ta paní, o jejímž právním názoru jsme za těch deset let nic neslyšeli. Její volební období jí končí 3. 5. 2023.

 

prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof. U mě si drobně vylepšil kádrový profil svou záštitou nad Společností pro svatováclavská studia, jsem zvědavá, co nám na setkání „k obnově české státnosti“, která se koná 6. září ve Strahovském refektáři, poví. Jeho volební období končí 3. 5. 2023.

 

prof. JUDr. Jan Filip, CSc. Potkala jsem na brněnské právnické fakultě. Brno. Děkuji. Končí 3. 5. 2023.

 

prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc. Nesmíme ani naznačovat. Jeho jmenováním soudcem Ústavního soudu bylo velkým zklamáním studentek Právnické fakulty UK. Končí 4. 6. 2023.

 

JUDr. Ludvík David, CSc. Člen mé komise při rigorózní zkoušce. (Ph.D.) Nevyhodil mě, protože mu v tom zabránil prof. Holländer, tehdy místopředseda Ústavního soudu, který věděl, o čem mluvím. Končí 7. 8. 2023.

 

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D. S výjimkou notorického odmítání mých ústavních stížností, nad kterými jsem potila krev, jsem jeho činnost nezaznamenala. (což snad mám tendenci brát jako pozitivum). Končí 26. 11. 2023.

 

JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc. Pro mne další neviditelná osoba. K počtení doporučuji životopisy všech soudců Ústavního soudu, které jsou k disposici na https://www.usoud.cz/soucasni-funkcionari-a-soudci. Z jeho životopisu cituji: „V publikační i pedagogické práci se zaměřoval zvláště na hlavní témata evropského ústavního práva – na otázky demokratické legitimity a odpovědnosti v EU, evropský soudní dialog, srovnávací studium vzájemného vlivu mezi evropským a národním právem a na metody harmonizace práva členských států EU.“ Akademici jsou bezesporu potřeba, ale možná by mohli znát i české právo. Udává se, že pan soudce působil i v advokacii. Všichni, ano, takřka VŠICHNI akademici jsou zároveň advokáty, neb Česká advokátní komora to umožňuje. Za mě ani hrušky přes plot bych si od nich nenechala zastupovat... Evropské hrušky přes lucemburský plot, to jo... jinak bych byla ráda muška jenom zlatá a koukala, jak pan soudce listuje a orientuje se v „normálním spisu“. Ach jo. Končí 20. 1. 2024.

 

doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. V roce 1998 – 1999 byl předsedou rozkladové komise Ministerstva vnitra pro otázky azylového řízení, kde jsem byla rovněž členkou. Všech šest právníků – členů komise – se tenkrát usneslo, že azyl náleží bratrům Haroajanovým, mladým Arménům z Iráku, kterým se podařilo utéci před Saddámem až do Čech, a azyl jim náleží dokonce z vícero právních titulů. Přesto tehdejší ministr vnitra Grulich žádost o azyl bratří Haroajanových zamítl. Byla to samozřejmě pouze Samková, kdo napsal ministrovi dopis na co že má expertní rozkladovou komisi, když se jejími odbornými názory neřídí a jestli si je vědom toho, že svým negativním rozhodnutím porušil vícero právních předpisů, včetně mezinárodních smluv, o azylovém řízení. Mezi tím, než dopis odešel a ministr vnitra mne odvolal, což bylo 14 dní, se komis ještě jednu sešla. „Šílenec... jste naprostý šílenec...“ tiše šeptal mým směrem její předseda a měl samozřejmě pravdu. Důkazem toho je, že on je soudcem Ústavního soudu a já jediná státem uznaná a stíhaná čarodějnice. Než se ovšem JUDr. Šimíček na místo soudce Ústavního soudu dostal, působil na Nejvyšším správním soudu, a byl to jeho senát a jeho hlas, kterým byla zamítnuta moje kasační stížnost klienta Tomia Okamury, který protestoval proti svému vyřazení z volby prezidenta. Prý mu vyřadili 55.000 hlasů, protože byly neplatné. Archy s těmi pětapadesáti tisíci hlasy se ovšem nikdy nenašly, natož aby byly poskytnuty právnímu zástupci stěžovatele a do dnešního dne, tedy od roku 2013, nebyly poskytnuty ani prezidentskému kandidátovi samotnému. Prostě nejsou. (Kde jsou ty prachy, Lebowski??) Jako pikantézní připomínku skutečné důležitosti Ústavního soudu nutno ještě uvést, že tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa se vyjádřil ke mnou psané kasační stížnosti a následně ke stížnosti adresované Ústavnímu soudu, že moje argumentace je přiléhavá a že bude nutno ústavní stížností seriózně zabývat. Oproti tomu jistý Kalousek, zvaný Kalda, neváhal mne mediálně zesměšňovat (té pozornosti, co se mi dostalo – maj to voni, mladej, zapotřebí? jinak děkujeme, nezapomeneme) a vyjadřoval se o mnou sepsané ústavní stížnosti způsobem mimo veškeré normy snesitelného evropského chování. Navzdory těmto hodnotícím rozporům se z 15 soudců Ústavního soudu, kteří rozhodovali o stížnosti T. Okamury v plénu, se nenašel ni jeden, který by se zmohl na „disentní stanovisko“, jinými slovy, všichni drželi ústa a krok. Tak co, furt nemá prezident žádné pravomoci? BTW – V.Š. končí ve funkci soudce Ústavního soudu 12. 6. 2024.

 

JUDr. Tomáš Lichovník. Ó velký Buddho, alespoň někdo ví, jak vypadá soudní spis... a jak to na soudech doopravdy chodí. Je-li v senátu, který projednává mnou zastupovanou věc, říkám si, že by přece jen snad mohla být nějaká naděje. Nicméně jest nutno připomenout, že soudci Ústavního soudu mají „prosívače“, jinak řečeno své asistenty. Též zvaní předžvejkavci. Jejich seznam je imponující (viz: https://www.usoud.cz/asistenti-soudcu). Ještě je nutno podotknouti, že se jedná o místa velmi žádaná, neboť jste nejen „in“, ale též se vám praxe asistenta započítá do povinné tříleté praxe advokátního koncipienta, no potom už jen ty zkoušky, že...  Co asistent připraví, tak se nějak ke mně doneslo, to soudce podepíše. Který asistent váš spis zpracovává, ovšem nezjistíte. Černé díry nenacházejí se pouze ve vesmíru... (A to se vyhýbám otázce přidělování spisů jednotlivým senátům Ústavního soudu, a to zejména těch, co napadnou do datovky přes víkend...) Tomáš Lichovník končí 19. 6. 2024. 

 

JUDr. David Uhlíř (ročník 1954) Hned po Zemánkovi (130) nejvíce nedodělků (128). Nejdelší vyřizovací lhůty, dvě stížnosti přijaté čtyři roky tomu nazad. Jak to s nedodělky je, sdělil ÚS až poté, co mu to nařídil Úřad na ochranu osobních údajů, Lidovky požadovanou informaci otiskly dne 11. května 2020. O zprávu o počtu nedodělků a délce řízení požádaly Lidové noviny již v lednu 2020 a dostalo se jim této odpovědi: „Poskytnutím informací by na soudce byl vytvářen nepřiměřený tlak, který by mohl ohrozit jejich nezávislost. Informace by se mohly stát předmětem spekulací a nástrojem ke zpochybňování jejich rozhodovací činnosti,“ zdůvodnil v únoru generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger, proč žádosti LN nevyhověl. Takže jedna ze slonovinových věží se bezpečně nachází na Joštově – chudák Jošt, řekla bych. Nakonec ÚS kápl božskou, na což ovšem jeho ctihodnost zareagovala svérázně, neboť dle zprávy z 10. 6. 2020 si vzal neplacené rodičovské volno po narození dalšího potomka. Ne že bych tak jako něco, ale mám takový dojem, že v šestašedesáti by se soudce Ústavního soudu měl primárně věnovat rozšiřování svých memů, nikoliv genů. Ještě jeden důležitý údaj z jeho životopisu, totiž: „Od roku 2005 byl náhradníkem, od roku 2009 členem a od roku 2013 do svého jmenování ústavním soudcem místopředsedou představenstva České advokátní komory... Je členem zkušební komise České advokátní komory pro obor občanské právo hmotné a procesní a pracovní právo a členem sekce pro právo soukromé...“  Prosím o propojení této informace s tou shora o tom započítávání advokátní praxe a já bych zase šla... Mandát soudce Ústavního soudu mu končí 10. 12. 2014.

 

JUDr. Jaromír Jirsa. Obvodní soud pro Prahu 1 je absolutně spletitá budova, ve svém egregoru poznamenaná faktem, že v červnu 1848 v rámci pražského povstání v ní byla (v místnosti s prvním oknem v patře na rohu Ovocného trhu a Celetné) zastřelena Marie Eleonora Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu. Možná se z ní stala Bílá paní, která se dle mého názoru vyskytuje na OS Praha 1 doposud a straší v tamějších rozsudcích. Dlouholeté soudcování a následné místopředsedování v budově bývalého pražského vojenského velitelství mohlo tohoto ústavního soudce esotericky poznamenat. V současné době se dotyčný na Ústavním soudu věnuje především aktivistickému rozvíjení rodinného práva, které v jeho pojetí zcela popírá veškeré poznatky vývojové psychologie dítěte, učiněné za posledních 60 let. Chudák Zdeněk Matějíček, náš dětský psycholog ze všech nejpřednější, se musí v hrobě obracet.  Ale faktem je, že se jedná o rozhodně nejméně druhého soudce Ústavního soudu, který ví, jak vypadá soudní spis. A díky svému místopředsedování na Městském soudu v Praze ví, jak se točí kola. Doufejme, že jej nepostihne (zcela) tzv. „brněnský fenomén“, neznámé fluidum, dopadající takřka na všechny, kdo se z Práglu (zejména) ocitnó ve Štatlu. Čím to je, neví ani Pán Bůh, ba ani rodilí Brňáci jako já.  Prokazatelným faktem však je, že Brnu se ve vzdušném prostoru vyhýbá i letadlo s americkým presidentem. JUDr. Jirsovi končí mandát 7. 10. 2025.

 

prof. JUDr. Josef Fiala, CSc. Už ani nepředstírá, že by praktickým právem (třeba formou advokacie s frekvencí jeden klient za rok) byl políben. Avšak, jak praví jeho ofiko živočichopis, „Od roku 1991 pracoval u Ústavního soudu ČSFR jako asistent soudce Pavla Matesa, posléze u Ústavního soudu jako asistent ústavních soudců Ivany Janů, Evy Zarembové a Miloše Holečka.  Já vám furt říkám, že základem všeho je asistentská sesle... kterýžto nešvar se bohužel rozmohl i u obecných (ach, jak se mi chce napsat obecních!!!) soudů, kde asistentujete po dobu povinné praxe na jednom fleku, ani vedlejší futra neznáte, natož jinou agendu, pak prolezete zkouškama, pak vás dají někam, kde o té oblasti práva víte, že i na „vašem“ soudě nějaké takové oddělení bylo, a pak se ukáže, že o tom nevíte ale lautr vůbec nic. A když máte ty průsery obzvláště veliké, tak vás přesunou soudit rodinné právo, pač to může soudit každej... Mandát panu profesoru ex-asistentovi končí 17. 12. 2025.

 

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.... mi tvrdil, že jsem na Nejvyšší soud, kterému tehdy šéfoval, neposlala jedno dovolání, a to jsem ho teda poslala a přišla jsem mu to vysvětlit do jeho kanclíku na Burešově. Jestli si jako myslíte, že to je kampááááň, tak Nejvyšší soud ČR fakt sídlí na Burešově č. 20 a nedivte se tomu, pač to je v Brně. Můj spis se, ehm, následně našel, pan předseda s panem ředitelem kanceláře se mi omluvili, spis promptně vyřídili a následkem mého podnětu i Nejvyšší soud začal posílat dovolatelům tzv. „akceptační dopisy“, sdělující že spis na soud přišel a kdo jej bude soudit. A tak jsem i já učinila malý krok pro člověka a velký krok pro (soudící se) lidstvo. Jinak pan profesor trestního práva (kterých je ostatně na ÚS jak naseto) je nejčerstvějším přírůstkem slavného ústavně-soudního sboru a jeho jmenování, stejně jako následné řadu měsíců trvající „zaručené zprávy“ o tom, kdo bude jeho nástupcem na Nejvyšším soudu, patřilo k těm nejvíce vzrušujícím justičním událostem posledních let. Kdo si to nepamatuje, ať googlí. Pan profesor nás a Ústavní soud opustí až 20. 2. 2030.

 

Co se týká složení ÚS, tak připomínám, jakým způsobem se tito soudci na svá křesla dostávají. JEDINÝ, kdo je může navrhnout, je PREZIDENT. JEDINÝ, kdo je může schválit, je SENÁT. (Takže fakt nechodit k senátním volbám je blbost, BTW). Když prezident nedodá kandidáty, mohou se všichni stavět na hlavu, soudci nebudou. Když Senát neschválí, může se prezident stavět na hlavu, soudci nebudou. Pročež jsou z toho napnelismy a cukatůry, neb všem je jasné, že přes vše, co se o Ústavním soudu tvrdí, (a z hlediska Ústavy se to tvrdí naprosto správně), tak to prostě je, kurvadrát, politická instituce. Vzpomeňme na kauzu Melčák, na již zmíněnu prezidentskou kandidaturu Tomia Okamury a náhle tak náhlé ústavně akutně nutné změny ve volebním systému, ze kterýchžto nelze dovodit nic jiného než to, že jestliže se do roku 2021 volilo dle úplně jiného volebního systému, tak se vlastně tady vlastně 30 let volilo nedémogratickýýý, že jóóó´- a só vlastně te menulé volbe platné??? Aj na té našej Hané???

  

Prostě, Ústavní soud má naprosto zásadní vliv na chod země a může se v příslušném měřítku plně srovnávat s Nejvyšším soudem USA, kam každý z prezidentů se též snaží propasírovat koho může. No a teď se schválně podívejte na ta data, kdy končí jednotlivým soudcům mandát. Předesílám, že Miloši Zemanovi končí jeho prezidentský mandát na MDŽ 2023. A kdo končí na Ústavním soudu?

 

Pavel Rychetský – 6 měsíců po prezidentovi (předseda ÚS)

Milada Tomková – 2 měsíce po prezidentovi (místopředsedkyně ÚS)

Jaroslav Fenyk – 2 měsíce po prezidentovi (místopředseda ÚS)

Jan Filip – 2 měsíce po prezidentovi

Vladimír Sládeček – 3 měsíce po prezidentovi

Ludvík David – 6 měsíců po prezidentovi

Radovan Suchánek – 9 měsíců po prezidentovi

Jiří Zemánek – 10 měsíců po prezidentovi

Vojtěch Šimíček – 1 rok a 3 měsíce po prezidentovi

Tomáš Lichovník – 1 rok a 3 měsíce po prezidentovi

David Uhlíř – 1 rok a 10 měsíců po prezidentovi

Jaromír Jirsa – 2 roky a 8 měsíců po prezidentovi

Josef Fiala – 2 roky a 10 měsíců po prezidentovi

Pavel Šámal – 8 let po prezidentovi

 

Co z toho plyne???

Že takřka okamžitě po svém zvolení bude nový prezident jmenovat dva nové místopředsedy soudu, do půl roku jmenuje předsedu Ústavního soudu a do deseti měsíců bude mít 8 vlastní rukou jmenovaných soudců, tedy nadpoloviční většinu ve Velkém senátu. Do konce jeho pětiletého období pak bude mít najmenováno 14 z 15 soudců Ústavního soudu. Zůstane jen siroteček Šámal. Tedy, jinými slovy, nový prezident si bude moci s námi dělat ale fakt co chce. 

 

Ještě je prezident jenom kladeč věnců?

No možná si pořád někdo myslí, že je, že? Tak přitvrdíme... 

 

Ke konci srpna nám odkráčí na další jinou významnou lidskoprávní pozici dosavadní zástupkyně ombudsmana. Byla odkřečkována. Jestli si myslela, že to ustojí, měla se přijít za mnou poradit a já bych jí řekla, že neustojí. Mohla by to bývala vyležet, kdyby se následujícího půl roku tvářila jako ležící mrtvola a čekala, jak dopadnou za á volby do Senátu, které jsou koncem září a za bé volby prezidenta, což je záležitost nejpozději do konce ledna. Pokud tuto variantu politicky zcela neprozřetelně nezvolila, pak ovšem zcela podcenila, že křeček je zvíře urputné a přetahovačky s ním není žádný hraný wrestling, ale zcela regulérní sumo. Já to vím, já se s ním hádala a dokonce se soudila dobře 30 let, navzájem jsme na sebe vyzkoušeli úplně všechny advokátský finty a fanty a zodpovědně prohlašuji, že za vítězství nad Křečkem (a snad taky platí že i nad Samkovou), je remíza. Než jsme si porozuměli, vzalo to fakt tenhle čas a mohu říci, že jsem to dnes já, kdo mu píše (zatím neúspěšné) urputné SMS, že má kandidovat na prezidenta. Že by mu prej na konci mandátu bylo přes devadesát. No, počítat ještě umím. A to obzvláště s ohledem na skutečnost, že nyní máme na Hradě 78 letého juna...  čímž tuto diskusi uzavírám. Proč jsem ji vůbec načala? Kvůli těm pravomocem prezidenta, přece. Ombudsmana a jeho zástupce totiž navrhuje:

1) Dva kandidáty Senát

2) Dva kandidáty prezident.

Volí Poslanecká sněmovna. Ombudsmana Stanislava Křečka navrhl prezident Miloš Zeman. Nyní bude navrhovat jeho zástupce – stejně jako Senát, ovšem až ten nový, z 1/3 obměněný. 

 

Máte tam ještě k tomu kladení věnců něco dalšího?