Proč by měl Don Pedro, Don Pablo, ba i Věra Lukášová volit Andreje Babiše

Všichni nenávidíte povinnou školní četbu, že jo… A tak jste určitě „skipli“ I snad poslední životní dílko Boženy Benešové, ve kterém si nedospělá dívenka povídá se svými dvěma míči – zloduchem Donem Pedrem a šlechetným Donem Pablem. A s jejich pomocí se učí rozlišovat, co je dobré a co je zlé.

My se máme také naučit rozlišovat, co je dobré a co je zlé, a navíc jsme dopadli úplně naopak, než nám doporučuje tzv. „ignaciánské rozlišování“, vypracované sv. Ignácem z Loyoly, jehož základem je rozlišování mezi „dobrým a lepším“.

My se budeme zabývat rozlišováním mezi zlým a zlejším, respektive mezi špatným a mezi průserem totálním.

33 let po Sametové revoluci (hle, Kristovy roky…) si za prezidenta vybíráme ze dvou nomenklaturních kádrů Komunistické strany Československa. A ze dvou lidí, kteří měli co do činění s tajnými zpravodajskými silami státu.

Protože se nám 33 let vtlouká do hlavy, že „komouš jako komouš“ a „estébák jako estébák“, má mnoho lidí tendenci oba kandidáty posuzovat dle toho, jak má který z nich fešně zastřižen fousy. (Aby bylo jasno: i když mi je šedesát a jsem teda zatraceně mimo soutěž, podotýkám, že ani jeden z nich fakt není můj typ...) Rozlišovací znaky však zůstávají, a to zůstávají podstatně. Protože za těch 33 let už ledaskdo ledasco zapomněl, dovolím si oprášiti své i vaše vědomosti a pokusím se to vysvětlit blbuvzdorně i mladší generaci, která trpí představou, že historie začala jejich narozením. (Já vím, nemůžou za to, cpou jim to do hlaviček od narození.)

TAK TEDY:

Agent, jakým byl Andrej Babiš, nikdy nebyl zaměstnancem bezpečnostních složek státu, ale byl zaměstnanec československé firmy, pro kterou plnil v rámci svého zaměstnaneckého poměru obchodní úkoly ve světě, na příklad nakupoval nerostné suroviny, které tady nemáme. Státní bezpečnost (dále StB) tyto lidi měla na seznamu, a tak zvaně „vytěžovala“ jejich zahraniční cesty. Všichni, a to doslova všichni pracovnici zahraničního obchodu museli sepisovat hlášení o cestách, ve kterých museli uvádět kdy a s kým se setkali co bylo předmětem komunikace s těmito lidmi a případně další „poznatky“. Co řekli, to bylo více méně na nich, ovšem nedělejme si iluze o tom, že by i mezi těmito lidmi nebyli pověřenci se zvláštními úkoly kontrarozvědky, jejichž úkoly směřovaly dovnitř zejména podniků zahraničního obchodu, tedy, řečeno jinak, hlídali hlídané ovečky, na příklad proto, aby si někdo nepřihrábl (eventuálně si nepřihrábl příliš) bokem. Skuteční agenti v řadách zaměstnanců podniků zahraničního obchodu tedy „nerozvraceli republiku zevnitř“, jejich úkolem nebylo ideologické působení, ale primárně ochraňovali ekonomické zájmy země. Ekonomickou rozvědku a kontrarozvědku má a měla každá země pod jakýmkoliv režimem. Tedy, upřímně řečeno, jak se tak dívám na poslední desetiletí zahraničního obchodu České republiky, obávám se, že my žádnou ekonomickou rozvědku ani kontrarozvědku nemáme, alespoň dle výsledků soudě.

Zaměstnanec podniku zahraničního obchodu se jmenoval stále stejně, přezdívku měl pouze ve spisech StB. Agent neměl žádný výcvik, jeho kvalifikace spočívala v odborné kvalifikaci, tedy v tom, jak dokázal obhájit ekonomické zájmy Československé republiky. Agentem – zaměstnancem PZO se člověk stával buď z přesvědčení, anebo z důvodů kariérních. Pakliže jste se narodili do prominentní komunistické rodiny tak, jako Andrej Babiš, kde bylo členství ve straně (a ještě si připomeňme, že v Bratislavě to bylo ještě poněkud jinak než zde v Čechách) v podstatě úplně normální, bylo předávání agenturních informací považováno za „pokračování v práci jinými prostředky“, protože tyto informace se sbíraly, analyzovaly a „dělaly se z nich závěry“, které opět měly posloužit ke zlepšení ekonomické situace země. (To, že se tím podpírala ideologie bych si v tuto chvíli dovolila pominout.)

Rozvědčík, jakým byl Petr Pavel byl speciálně vybraný a vycvičený člověk, zaměstnanec bezpečnostní složky státu. Rozvědčíkem se mohl stát člověk, který byl vytipován možná z tisíce kandidátů, kteří byli dlouhodobě sledovaní a měli určité charakterové vlastnosti. Jednou z nich bylo vyloučení možnosti zrady, podlehnutí pokušení být dvojitým agentem. Rozvědčík pracoval ideologicky. Vybíral a oslovoval v zahraničí lidi, kteří se stali jeho informátory a rozvědčík měl za úkol ochraňovat mocenský status a ideologii vlády. (Abyste si nemysleli, že to je nějaká komunistická specialitka, tak takovéto rozvědčíky mají všechny státy a jestli máte slabou fantasii, pusťte si Netflix a dejte si pár dílů Homelandu – u nás dementně přeloženo „Ve jménu vlasti“. Ještě že ten Holywood máme, aby nám to pěkně naservíroval.) Rozvědčík si agenty mohl tak zvaně „namazat na chleba“, byli pod ním. Rozvědčík měl úplně jinou identitu než ve skutečnosti a rozhodně jinou, než bylo jeho krycí jméno ve svazcích. Tedy ergo kladívko, generál se vlastně mohl jmenovat ještě úplně jinak než Pávek a nikdy se nemůžeme dozvědět, zda byl někdy někde nasazen nebo ne. To se prostě tají, stejně jako se tajilo, co to vlastně studuje, když „to“ studoval.

Na tomto místě si dovoluji připodotknout, že režimy vždy a všude na světě po sobě agenturní sítě přebíraly. Komunistická StB přebrala značnou část agenturní sítě Gestapa – jsou toho plné archivy, račte si v případě osobního zájmu dohledat.

A nyní k důvodu, proč by měla ODS JAKO JEDEN MUŽ, a to ze zcela sebezáchovných důvodů to hodit volební lístky Babišovi:

Pokud jsem to pochopila správně, tak ODS měla svého prezidentského kandidáta, naši věrnou Čapuši. Myslím, že na možnost její kandidatury přišli chlapci, co spolu mluví, tak někde v nějakém tom předpokoji poslanecké či ministerské kanceláře (neb od dob Vesecké se už ani v Brně nechodí do Internacionálu, ba ani do jiných hospod) a tam hledali…. eeee… nějakou použitelnou bloncku. No a protože co je doma to se počítá, tak naše strana a vláda jednu takovou objevila, no a představ si, předsedo, ještě bývalá rektorka a profesorka, tvl., to musí vyjít… Bohužel ODS vsadila na špatný osobní vkus jednoho ze „svých hochů“, neb ačkoliv je dotyčná „horňačka“ a dlouhovlasá blondýna, ani to nezaručí volební výsledky, jelikož je přece jen ještě potřeba nějakých pár drobností v charakteru a intelektu, kterých se jaxi taxi ne zcela dostávalo. Takže slavné ODS and his melody boys prostě zmehlo.

Nyní mají možnost mezi volbou někoho, s kým se zatraceně dobře znají, protože se s ním posledních osm let hádaj, anebo s někým, koho vlastně neznají vůbec. A co je ještě horší, ani on nezná je. Nikdy neseděl v Poslanecké sněmovně, nikdy neseděl v Senátu, totálně netuší WHO IS WHO a tudíž je v této oblasti zcela závislý na svých poradcích… A o těch nevíme lautr nic a to, co víme, ve mně osobně vzbuzuje děs a hrůzu, protože oni ani ti poradci tak nějak nespadli z nebe, že… Na webu https://www.generalpavel.cz/muj-tym doporučuji prohlédnout: není tam ani jeden politik a i když já samozřejmě nejsem rozhodující element, tak sleduji politiku od svých deseti let a, tvl, neznám tam vůbec nikoho… Úplně stejně to je na https://www.generalpavel.cz/moji-podporovatele kde je shromážděna celá pravdoláskařská kavárna, umělec vedle umělce, akorát teda nevím, kde se tam vzal John Bok. Za zmínku stojí ještě Vlasta Parkanová a Tomáš Halík. Politici, osoby jinak než „umělecky“ veřejně činní… prakticky žádní. Ačkoliv si o ODS zejména posledních let nemyslím nic obzvlášť hezkého, ž a s n u, že by toto měl být jejich šálek čaje. Ne, nevzpomínám na původní klausovskou ODS, ale dovolte mi přece jen tu otázku vznést: proč jste vlastně před třiceti lety to Občanské fórum rozpustili???

No a na úplný závěr trochu přitvrdíme:

Generál a zároveň rozvědčík, to je kumulovaná síla a nebezpečí, proti kterému – jak se domnívám – může být i ODS naprosto bezmocná. Jestli si myslí, že Petr Pavel bude JEJICH prezident, tak ze staré známosti mají u mě chlapci schovaný aspirin a panáka, protože tohle nemůže dříve či později dobře dopadnout. Předpovídám, že ještě se slzou v oku budou vzpomínat na Zemana.

Znovu připomínám: Petr Pavel byl rozvědčík. Z tohoto závazku nelze jen tak vystoupit, udělat totéž, co udělalo jeden a půl milionu našich bratrů a sester, případně rodičů a dětí, kteří byli ještě v listopadu 1989 držiteli „červené knížky“ a do konce února 1990 bylo po partaji. Rozvědčík je rozvědčíkem navždy, neb si s sebou nese svou rozvědčickou minulost a může tím pádem být pro nový politický režim nebezpečný. Musí tedy „políbít prsten“ novým pánům anebo si najít zcela jiné hobby, prostě někde sázet mrkev nebo budovat Agrofert nebo tak něco, prostě se z něj stane koťátko s bříškem navrch, něžně mňoukající kdykoliv se na něj někdo jen podívá. Což tedy nebyl případ Petra Pavla. (Jen připomínám, že na nějaké prověrky Národního bezpečnostního úřadu … jak na placatý kámen, neb Kotlinka je malá a známe své Pappenheimské). Generál je na tom podobně, navíc generálové jsou vychováni k velení a pokud se jim něco nelíbí tak u nej hrozí možnost akce – generálové často přebírají moc ve státě. Došlo to našim donům? Donu Pablovi a donu Pedrovi? Že i JIM může jít o kejhák a nic jim nepomůže? No nic… Co jsem chtěla říci, to jsem řekla a jdu si pustit Spectre. Přijde mi jen dost blbý, že jeden z hlavních charakterů filmu už tady je mezi námi a James Bond to ale fakt není.