Na pozvání Jana Schneidera a mých drahých "Nepodvolených Broďáků" jsem byla pozvána na několikadenní seminář "Žurnalistické praktikum". Já, která nejsem, nikdy jsem nebyla a ani jsem nikdy nechtěla být novinářkou.
Nicméně to, že nemám s novinařinou nic společného asi není důvodem, proč n "žurnalistickém praktiku" přednášet. když se totiž podívám sama na sebe, tak jsem takřka zásadně tím, čím jsem být nechtěla a nejsem tím, čím jsem být chtěla. Což se týká jak profese, tak osobního života.
Řekla jsem si tudíž, že když mě chtějí, mají mne mít. A připravila jsem si přednášku o tom, jak psát, když NEJSTE žurnalista ani spisovatel a jak se ale CHOVAT jako ten, který chce, aby se jeho myšlenky šířily. Protože i šíření myšlenek - memů - má svoje zákonitosti a když se jimi řídíte, tak si dost můžete ulehčit práci.
Přeji vám se mnou pěknou zábavu :-)