21.srpna

Jak bylo toho jednadvacátýho srpna, což je vždycky den státních výlevů, tak se fakt divím, že se někdo diví, co se odehrávalo u Českého rozhlasu. Jak tam víly vily věnce a vlci u toho vyli za dehhhmokracii, pravdu a lásku, a to zejména ti, co by v tom osmašedesátým nejraději stáli na těch tankách. Nedivte se! Vždyť dnes právě tihle lidi prožívají svůj vlhkej sen! Jsme pod vládou těch, kteří si svou pěknou kariérčičku začali budovat v normalizačních sedmdesátých letech – což bylo lehký, protože kdo za něco stál, tak byl buď vyloučenej či vyškrtnutej, takže profesně zaříznutej, anebo štandopéde zdrhnul. Takže konkurence nula – no nechop se toho… Pak se nám sedmdesátky přelily do gulášového socíku osmdesátek a ten se volně transformoval do gulášového kapitalismu devadesátek. A pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty rabování země nadnárodními západoevropskými humanistickými demokraty z vól strýtu, kerým došly kolonie a tak holt museli na východ… kdo si myslí, že to bylo o něčem jiným, ze srdce mu přeju, ať mu ten idealismus, kterému se však bohužel taky říká bezbřehá naivita, vydrží až do futrálu.

Vaše Klára