(Starokatolická) víra ještě nezhynula

K víře jsem se propracovala postupně a jak se na správného intelektuála sluší, bolestivě. Křest jsem přijala ve svých 43 letech, to už by jeden mohl mít rozum.

Když jsem se rozhodovala, s kterým společenstvím budu svou víru sdílet, rozhodla jsem se pro Starokatolickou církev. Reformované církve jsem totiž nebyla schopna tak nějak věroučně jednu od druhé rozlišit a nechtěla jsem se připojit k žádné církvi, která by v historii byla spjata se světskou mocí a světským panováním.

S lítostí musím říci, že i Starokatolická církev se značně zpolitizovala a stojí zejména na té "správné" ukrajinské straně barikády. Což je pro mne jako zatvrzelého pacifistu velmi obtížné.

Ale pořád doufám, že je to časem přejde a budou se věnovat především tomu, čemu mají: duchovnímu růstu člověka. Vidím to nadějně, a proto svou církev i nadále podporuji.