O stravování, veganství a utrpení zvířat

Před několika dny jsem na svých cestách ve vlaku LEO Expresu poprvé měla možnost ochutnat takzvaně alternativní (ne)mléčný výrobek – Nejogurt (vyrobený z mandlového nemléka). Na facebooku jsem sdílela svůj soukromý názor, že mi tento produkt nechutnal, a své pochybnosti o zdravotní prospěšnosti takového výrobku. Strhla se kolem toho poměrně bouřlivá diskuse. Proto si dovolím zde zveřejnit své stanovisko ke stravování veganskému i běžnému, potažmo tomu, o co by nám všem v otázkách stravování asi mělo jít:

1. Možná, že by měl někdo vyzkoumat, jak to je s tzv. pránovou stravou – já osobně bych pránu, tedy stravování se sluneční energií, často uvítala. Nejsem žádný gurmán a opatřování si potravy mi zabírá hodně času.
2. Na mé zkušenosti s nemléčným „nejogurtem“ v LEO Expresu mi vadilo především to, že mi k němu nebyla nabídnuta běžná mléčná alternativa – obyčejný kvalitní jogurt. „Nejogurt“ mi byl prakticky vnucen jako jediná možnost – sama bych si jej rozhodně nikdy nevybrala. Byla jsem ovšem ve stavu nouze – měla jsem hlad...
3. Ke konzumaci a nekonzumaci masa obecně: nesouhlasím s tím, že lze maso ze stravy zcela vynechat. Maso (bohužel) jíst musíme, jinak dochází k fatálním zdravotním problémům. Vědci se shodli na tom, že na rozhodnutích A. Hitlera z posledního období jeho života se jeho vegetariánství projevilo, a to negativně, neboť u něj došlo k nevratným mozkovým změnám. Maso jí i dalajláma, a to z téhož důvodu (tedy aby těmto problémům předešel, a dělá to takto vědomě).
4. Hlavním problémem, který by se v otázkách produkce potravin a jejich konzumace měl řešit, je podle mě utrpení zvířat. Existence utrpení zvířat (a to nejen na rituálních halal porážkách, ale všeobecně) je věcí neomluvitelnou. Naše jatka, slepice v klecích bez podestýlky, hormony krmená zvířata – TOTO JE PROBLÉM. Rozhodně to není dobrá odpověď na tvrzení, že lidé ovšem takto produkované jídlo v právě takovém množství potřebují. Jde totiž o zásadní omy
5. Množství konzumovaného jídla, a tedy i masa, by se dalo zásadně ušetřit – klíčovým faktorem zde je doprava. Ta dnes tvoří až 80 % z ceny jídla. Pak se stačí jen podívat, kolik potravin – včetně masných výrobků – se dnes vyhazuje, což ovšem podporuje nadprodukci, která se dohání právě zvyšováním míry utrpení zvířat.

Až tedy budete zase někdy stát na našem nejznámějším česko-moravském parkovišti, zvaném dálnice D1, zkuste prosím popřemýšlet, nakolik se jeho existence promítá do cen potravin (a tedy i do míry utrpení zvířat)... a zda toto není dalším důvodem, proč poslat všechny naše stávající i bývalé ministry dopravy, potažmo vlády, k čertu... (věřím, že se na tomto shodneme všichni od řezníků po zastánce veganství i odborníků na výživu)