Klára Samková o fatalismu

Ten fatalismus je prostě k nesnesení. Nic nemá smysl, stejně jsme odsouzeni k záhubě a budeme než jen kolonií. Ať zvolíme kohokoliv prezidentem, bude to stejně na... nic, protože pán jako kmán a Sorosova děvečka stejně jako estébáckej pytel. Buď zmrzneme, nebo vyhladovíme, nebo nás sežere virus - však Číňani už cvičej na ten s pořádnou smrtností, nejen nějakej covidíček - všichni nás připraví o všechno a vlastně bychom si to mohli jít hodit už rovnou. Tohle mne už tak ... hněte, že tímto svým textem proti podobným defétistickým žvástům nahlas, jednoznačně a s veškerou vehemencí mi vlastní protestuji a mlátím jak ten Chruščov botou do řečnického pultíku. 

Jelikož jsem jen obyčejnej blbej advokát, který, jak je poměrně známo, svým klientům nejen spílá, ale také své klienty mlátí, aby je poněkud srovnal s realitou všedního dne (mým největším "úspěchem" tohoto druhu byl mnou do krve okopaný kotník klienta herkulovské postavy, rozvádějícího se s jednou naší "mediální hvězdou", který furt chtěl u soudu mluvit a "uvádět věc na pravou míru". Ze soudu odkulhal, ale odkulhal s rozsudkem dohodou se vzdáním se odvolání všech stran...), hodlám nyní srovnat s realitou všedního dne i žalostné lamentující, kterých je nejen zde jak naseto. Vezmu si k tomu klasiku, zdá se, že tak cca 2300 let starou - tak snad projde prověrkou času:

"Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost a honba za větrem. Co je pokřivené, nelze napřímit a čeho se nedostává, nelze spočítat." (Kaz. 1:12 - 15). "Člověk neví, co milovat ani co nenávidět, cíl všeho je před ním. Všechno je u všech stejné. Stejný úděl má spravedlivý i svévolný, dobrý a čistý i nečistý, obětující i neobětující, dobrý je na tom jako hříšník, přísahající jako ten, kdo se přísahat bojí. Na všem, co se pod sluncem děje, je zlé to, že všichni mají stejný úděl a že srdce lidských synů je naplněno zlobou; po celý svůj život mají v srdci samé ztřeštěnosti a pak se odeberou k mrtvým." (Kaz. 9:1 -3). No a nakonec Japonec, že: POMÍJIVOST, SAMÁ POMÍJIVOST. Ten zbytek si laskav dočtěte sami, samozřejmě to je Kniha Kazatel, pak si dejte panáka, aspirin, nohy do lavóru s teplou vodou a čtěte dál:

Jasně, že lidské utrpení je něco, co si zaslouží nejvyšší soucit! Od vzniku moderního člověk žilo a žije na světě asi 107 miliard lidí a každý z nich byl/je jedinečnou kombinací genů, aktivovaných epigeneticky a vůbec tak nějak různě, mnohdy nevíme ani nyní přesně, jak. Kdo umí kombinatoriku a vyzná se v genetice, ať si vypočítá počet kombinací, permutací a variací, které jednotlivé geny mohou mít - a to je počet možných různých jedinců, kteří žili či žijí či žíti budou. Já se touhle vyšší dívčí zabývat nebudu, neboť jednak nechci nekonečný virtuální prostor zaprasit nekonečným počtem výsledků, jednak jsem skončila u trojčlenky a v mém stařenském věku na tom těžko co měnit. Nicméně ať je toto číslo jakkoliv veliké, vyplývá z něj, že každý člověk je neopakovatelný a neopakující se originál, což se nám mimochodem, následně promítá do takových oblastí, jako je trest smrti nebo eutanázie. Nicméně, zpět k tématu: protože každý člověk je neopakovatelný originál, zaslouží si ochranu. Jojo, dala jsem si teď odskok do Florencie, tak jsem si užila, jak každý Filippo Lippi, Michelangelo, či můj milovaný Giotto nebo Cimabue jsou chráněni, aby po nich nikdo nešátral ani prstíkem! Nezaslouží si každý lidský život tutéž ochranu? Jistěže zaslouží! A proto konec války, a to OKAMŽITĚ, bez ohledu na jakoukoliv ideologii, ba dokonce i navzdory ní, je podmínka naprosto nutná. (Přemýšlím nad dilematem: kdybych měla plivnout do tváře Černochové a Zelenskému - komu dřív? Jak Janus bych si přála mít dvojí tvář a oni aby stáli sobě naproti, já mezi nimi...)

Nicméně... přes vše, co shora píši, přes to, že s úctou poklekám před životem a v rámci svých možností se snažím drobnými skutky následovat mnou vyvolenou světici (jejíž jméno jsem jako druhé přijala vlastním rozhodnutím za své), musím se zastat války! Je nepopiratelným faktem, že člověk potřebuje - zřejmě - jistou dávku stresu, aby byl schopen vykonat podstatné skutky. Lidstvo zcela evidentně potřebuje totéž. Podívejte se na uplynulých 70 let jiným pohledem, než doposud! Jasně, pokrok bychom tu, soudruzi, měli, zdroje jsou, jak by řekl (další, doufejme že do budoucna zcela pomíjený) klasik. Vyřešili jsme zásadní problém naší doby, totiž přístup k energii??? A bez energie není dalšího rozvoje lidstva, včetně potření bídy a možností dalšího, skutečně intelektuálního i emocionálního rozvoje! Že bude fungovat tokamaku úúúrčitě nejpozději do pěti let, to už posloucháme jak dlouho... padesát let??? A když se udrží plazma ve vakuu kolik... dvacet minut??? ... jsou z toho titulky přes celou první stránku, a to se na to energie megaspotřebovává, místo aby to energii tvořilo... No a ta elektromobilita... ňáko jsem si nevšimla, že by polovina planety byla z lithia, potřebného na baterie, a taky znova: do těch dobíjecích míst musí odněkud - ehm... odněkud... ta elektřina dotéct, že.. A to jako teda odkud? Z větrných elektráren? A doteče i do jeřábů, bagrů, vrtných souprav... a mohla bych je (speciálně bych poprosila o tankery na ty elektrobaterie) vidět? A ten sklep můžu vidět taky? Prostě i když se grantové agentury mohly přetrhnout a CERN makal 25 hodin denně, jak by řekla moje romská rodina, nikchaj nič... 

A tak jsem tak nějak zachytila, že prý Putin Putinovec Putičin prej vymyslel (určitě on osobně) nějakou jadernou elektrárnu, co nepotřebuje tak čistý uran a jede vlastně na odpad... a že Japončíci rozjížděj ta auta na vodík... a to (jsme) ještě nezačali. Protože zdroje nejsou, nááájednou padají tabu, patentové úřady se stěhují do podzemí, neb dobře vědí, že jim rozvášněný dav už brzo rozšlape ty jejich bábo-bábo-bábovičky a lidstvo začíná, auvaj jauvaj, přemýšlet... protože když to teklo, že jo, tak proč si jeden prst nenacpat do nosu a druhý někam úplně jinam. Lépe vyplňovat grantový formuláře než přemýšlet, zejména, když "finanční krytí není". 

A znovu: jsem skleróza sklerotická, ale někde jsem kdysi slyšela, že když Spojenci zásobovali vojska v Evropě, tak dodávali 500.000 (pět set tisíc) položek různého materiálu. Což bylo asi tak prý desetkrát víc než v době, kdy válka začala. Proč? Protože "doba si to žádala" a prostě bylo nutno to vymyslet. Dovolte mi ještě jednu připomínku: Hnuuuusná Smlouva o půjčce a pronájmu! Vyděrači jedni imperialističtí, všechno si to nechali zaplatit!! I ta chudinka ubohá Británie zaplatila poslední splátku někdy v 90. létech (teda prej, já si, jak známo, nic nepamatuju...)  Jenže... stálý tok prašulí ze Smlouvy o půjčce a pronájmu generoval, inu, jak jinak, tok peněz. Tak koncentrovaný tok, který by se jinak nikdy nevytvořil. Pokud nechápete, že se vytvořil, tak zapřemýšlejte, proč jste si vzali hypošku a pěkně jste celý život nespořili, abyste si mohli ten kvartýr koupit na konci života. Jo - takovej tok... A ten tok financoval NASA a let na Měsíc. Prachy ze Smlouvy o půjčce a pronájmu došly, takže od té doby, vážení přátelé, lítáme kam??? Ano, nikam. Lítá Musk, ale to je, řekla bych, úplně jinej příběh. 

Takže abych to shrnula. Je mi líto každého člověka a jeho utrpení. Ale na druhou stranu??? Hele, já patřím ke generaci, která vyrostla na mechanických psacích strojích a ty elektrické byly výkřikem luxusu. Pamatuju se přesně, když jsem poprvé slyšela pískat fax a bylo mi vysvětlováno, že se tím posílaj fotky. "Jojo, to určitě, ty vole - papír ti poleze drátama..." - přesně si pamatuju, že jsem si přesně tohle myslela!!! 

Takže ještě jednou: v rámci svých možností pomohu každému od jeho utrpení, co to bude v mých chabých silách. Ale co se samotného lidstva týká - vezmu si svetr, nad lihovým vařičem si uvařím kávičku a budu jen koukat, jak se sci-fi 20. století stává nudnou realitou... Doporučovala bych vám stejný postup. A pokud můžete, začněte nad tou kávičkou používat mozek. Protože to by bylo, abychom něco nevymysleli...