Krátké zamyšlení nad délkou docházky do základní školy

Z dnešního Facebookového zpravodajství Richarda Permanna ( doporučuji sledovat)
Vládní SPD navrhuje, aby základní školy měly znovu jen osm tříd. Podle Tomia Okamury by změna mohla začít platit v roce 2029, ušetřit státu až 50 miliard korun a přivést mladé lidi dříve na pracovní trh. Návrh podporuje také část ODS, podle níž je devátý ročník neefektivní. Ministr školství Robert Plaga ale tvrdí, že zrušení devátých tříd není součástí vládního programu a výrazné úspory by nepřineslo. Jasně, pro Plagu je důležité, aby politické neziskovky na základkách mohli děti ovlivňovat co nejdéle.
———-
Jaký je můj názor?
Sama pocházím z “experimentální” generace, která šla na gympl z 8. třídy, ačkoliv devátá existovala… Moje máma, středoškolská kantorka, nevnímala tento posun pozitivně. Říkala, jaký je obrovský rozdíl mezi prvním a druhým ročníkem(pakliže se jde z devítky), respektive mezi druhým a třetím ročníkem (pakliže se jde z osmičky). Na konci školního roku opouští školu děti a do následujícího ročníku se vrací slečny a mladí mužové. Ten rozdíl vnímala jako naprosto zásadní a používala jej jako argument pro zachování 9. třídy. V tomto s mámou NESOUHLASÍM. Repektive, souhlasila bych, kdyby CELOSVĚTOVĚ ten systém byl nastaven na 9+4. Ale on je, bohužel, nastaven na 8+4. Nebo 5 + 9 – jak je libo… Výsledkem je, že naši deváťáci se dostávají ze středních škol na univerzity o rok starší, než ostatní mládež po světě a co je důležité, dostávají se o rok starší na pracovní trh… Jejich o rok mladší souputníci jim spolehlivě “vyžerou” nejlepší místa… (Dlouze jsem toto diskutovala se svou dcerou, která vystudovala v Anglii a právě proto nešla na magisterské studium. Kdyby skončila v pětadvaceti, tak by se prostě nechytla….) V těch 23 – 24 – 25 letech dělá rok praxe nebetyčný rozdíl. A když ji nemáte… hm… blbý…
Bavit se (resektive nebavit se jak je v naší Kotlince zvykem) o tom,jestli osm tříd základní školy nebo devět tříd základní školy je stejný nesmysl jako bavit se (respektive nebavit se, že…) o důchodové reformě a věku odchodu do důchodu bez návaznosti na politiku zaměstnanosti a sociální zabezpečení pro nezaměstnané. Protože už dnes je pro 50+ problém najít zaměstnání. Takže jo, jasně, posuneme věk odchodu do důchodu. A mezi 50 a 67 se lidi půjdou pást, protože nebudou mít MOŽNOST se zaměstnat…
Problematika vstupu na pracovní trh samozřejmě do této úvahy patří zcela zásadním způsobem. Kdy se nastoupí do zaměstnání? Kdy vznikne nárok na důchod? Je stát schopen GARANTOVAT zaměstnání, když po svých občanech zaměstnání do 65+ VYŽADUJE? To jsou zásadní otázky pro sociologii… Ovšem protože dnes se sociologie zabývá 485 pohlavími, tak na tyhle “drobnosti”, na kterých však bohužel stojí celá ekonomika země, prostě nemá čas, že…
S délkou docházky samozřejmě souvisí i to, co CO e bude učit a jakým způsobem… Což je na další dlouhý článek, který, jak vidím, mne nemine. Takže vyčkejte, zapracuji na tom..