Mediální rituální transgender sebevražda

Psát dnes o transgender je dnes hypermódní záležitost. To ovšem pouze za předpokladu, že stojíte na té „správné“, tedy rozuměj transgender straně. Kdo stojí na straně opačné, případně pokud poukazuje na možnost, že možnosti jsou různé, je na nejlepší cestě spáchat transgender seppuku. Kdo mne zná, nemůže být překvapen, že jsem se k tomuto kroku odhodlala. Co mne k tomu vede? Celkem jednoduchá úvaha: transgender považuji fakt, ale fakt za další nástroj útlaku žen – a to značně sofistikovaný, protože je úplně skrytý! A značně mě to štve, protože jsem navíc přesvědčena, že to škodí i lidem, kteří mají problém se svou gender identitou.

Vezmu to zeširoka, totiž z dob historických, ze kterých pro mne plyne, že chlapi si to vždycky „uměli zařídit“. Již od dob svých studií jsem ráda chodila do sauny na plaveckém stadionu v Podolí.  Přestala jsem asi před dvaceti lety, kdy zavedli o víkendech „společné sauny“ pro tak zvané páry. Pozoruhodné je, že nikoliv v mužské sauně, ale v ženské… To mi značně vadilo, neb mi bylo úplně šumák, jestli chlap, co mě očumuje, s sebou má nebo nemá partnerku, ale trvala jsem na tom, že se chci potit bez toho, aby nějaký chlap očumoval moje orosené špeky. Mimo víkend jsem nebyla schopna se do sauny dostat, a tak bylo po saunování. Snaživě jsem obvolala další pražské veřejné sauny – a ne, nikde to nebylo jiné. Všechny „smíšené“ sauny se zásadně provozovaly v saunách ženských… zvláštní, když vezmeme, že sexuálně motivované voyeurství je u žen neznámé, zatímco u mužů, že, hm…

No a teď je v módě „transgender“. Muži, kteří se cítí být ženami (v řadě případů a v řadě zemí nemusí být ani operačně změněni) najednou mají přístup do dámských šaten, na dámské toalety a do ženských saun. Na úkor koho? Ano, těch „přírodních“ žen… Na práva, intimitu či pocit ohrožení těch, které se narodily jako baby, cítí se jako baby, považují se za baby a nemají problém s tím, že jsou baby, nedbá nikdo. Hlavně, že není utlačováno to 0.00 nic transgender tzv. žen, na ostatních nezáleží… Velmi pěkně je vidět ten útlak „přírodních“ žen ve sportu. Protože tam si už normální ženské taky pomalu neškrtnou. Kdejaký přeoperovaný chlap, co se prohlásí, případně se nechá „přepsat“ na ženu, vítězí pak v jakémkoliv vybraném sportu v ženské disciplíně na celé čáře… Inu, samozřejmě: když absolvujete pubertu s příslušným vývojem svalových partií jako muž, těžko se vám to svalstvo jako transgender ženě odpáře, že… Kdo to ale zase odnáší? Ženy – sportovkyně. Transgender „ženám“ se ženské „od narození“ prostě nemají šanci se biologicky vyrovnat… Všimli jste si, že není transgender ženy, ze které se stal muž, že by soutěžila v mužských disciplínách? Jak prosté, milý Watsone, že?

Tuto moji úvahu neberte jako nenávistnou proti transgender. Mít problémy s pohlavní identitou nemůže být žádná sranda, alébrž naopak to musí být pěkná „zabíračka“. Avšak ani to není důvodem pro to, aby to společensky a sociálně odnášely „přírodní“ ženy. A to, že transgender osoby, zejména transgender ženy dopustí, že jejich vlastní změněná identita je zvýhodňuje proti „biologickým“ ženám a evidentně jim to nevadí, už to je pro mne důkazem, že to prostě žádné skutečné ženy nejsou – pocity – nepocity. Uvědomují si transgender ženy, že se jednou může jejich jednání, utlačující biologické ženy, šeredně obrátit proti nim? Což nikdo nechce. Avšak jak je historicky ověřeno – s čím kdo zachází, tím také schází… Zatím se mi věc jeví tak, že transgender ženy znevýhodňují biologické ženy. Troufám si proto předpokládat, že dříve či později se biologické ženy obrátí proti transgender ženám, a to navzdory tomu, že dnes v naší vcelku tolerantní společnosti je biologickým ženám v podstatě jedno, jak to kdo má. S transgender ženami mají povětšinou soucit, protože chápou, že to skutečně nemají jednoduché. Jestli však bude současný trend ve vztazích mezi transgender a biologickými ženami pokračovat, tipuju, že biologické ženy toho začnou mít poměrně brzo dosti a transgender ženy dosáhnou zcela opačného účinku, než zamýšlely a než po jakém toužily: z ženské identity budou totiž vyloučeny…

Nu – a teď do mě: už jsem byla rasistka, nacistka, xenofobka, homofobka, Židovka, Cigoška… transgender hajzl mi schází do portfolia… Bohužel, z těch, kteří mne podobnými přízvisky a charakteristikami častují, netuší, že ve skutečnosti mám jen jedno správné jméno, a to je Kassandra. Že nevíte, kdo to je? To byla v antických dobách taková jedna věštkyně, na kterou nikdy nikdo nedbal. Jedna její věštba také varovala Trojany, aby toho dřevěného koně netahali za hradby, že je to nějaký divný. Jak to dopadlo, je už nějakých 3200 let známo. Za jak dlouho bude známo o transgender ženách to, na co nyní zde upozorňuji, se teprve ukáže.