O čem to je v Gaze

Pokud se obě strany nevypořádají s tímto svým dogmatem mír nemůže nikdy nastat. Protože základem nemíru je základní a nepohnutelné přesvědčení každé ze stran, že právě oni jako vyvolení mají právo na vše, zatímco ti druzí, nevyvolení, nemají právo na nic.

(A ještě bych dodala, že ačkoliv křesťané nejsou oficiální stranou izraelsko-palestinského konfliktu, tak jim otázka křesťanství jako jediného vyvoleného a správného náboženství také není cizí. Což mě nutí k jistému odstupu od mé vlastní víry. ) Zcela stejně je na tom navíc Evropská unie, která je ve svém greendealismu, elektromobilitě a LGBT úplně stejně fundamentalistická jako Hamás, či jako Hizballáh. Ten homosexuály věší, Evropská unie zlikviduje každého kdo tvrdí, že homosexualita je psychiatrická úchylka. Kde je ve výsledku rozdíl?

V možnosti akceptovat jakýkoliv národ a jakékoliv náboženství jako "vyvolené" mi brání ještě jedna úvaha: Ta "vyvolenost" je totiž deklarována lidmi (i když se odvolávají na Boha), což ve skutečnosti znamená, že lidé Bohu přikazují (!!!) od koho má své uctívání přijímat a od koho nikoliv. Nu a to je úvaha, kterou ani moje chabé logické myšlení není schopno akceptovat. Lidé nařizující Bohu??? A to myslí nějací (jacíkoliv) teologové vážně? To j dle mého názoru na aspirin, nohy v teple a studený obkládek na čelo. 

Pokusím se k danému problém zaujmout svoje vlastní stanovisko. Jsem přesvědčena, že všichni lidé jsou vyvolení. Některé národy případně náboženství na to přišli dříve, některé později ,ovšem všechny národy i náboženské skupiny vztáhly tuto vyvolenost neoprávněně pouze na skupinu, která byla dostatečně velká, aby mohla svou vyvolenost bránit, a přitom jim byla dostatečně blízká na to, aby se s ní mohli identifikovat. V dobách, kdy k této identifikaci a tomuto poznání o výlučnosti postavení člověka došlo, to bylo běžné. Globální pohled na svět neexistoval. Samozřejmě proto, že existovat nemohl, nebyly proto ani technické, technologické ani mentální předpoklady. Ale už jsme snad pokročili. Myslím, že globalitu světa jsou schopni vnímat úplně všichni. Od Křováků, zemědělců v Nepálu, přes šejky v Emirátech či strážce svatyně Kaaba, operní pěvce v opeře v Sydney, osazenstvo Kremlu či neviditelné loutkovodiče v Bílém domě, stejně jako v Zakázaném městě či ve zlatém chrámu v Armitsaru.

Všichni na světě víceméně chápou, že alespoň podle současného poznání jsme jediní, kterými Vesmír reflektuje sám sebe. (Mimochodem – kdyby se objevili zelení mužíci s tykadly, na věci to nic nezmění, protože i oni by byli součástí života, respektive Života, tedy subjekty, které by byly schopny reflektovat Vesmír. Tedy i oni by byli vyvolení – stejně jako lidé.) Nedovedu si představit vyšší míru vyvolenosti.

Je otázkou a úlohou všech teologů všech náboženství, aby se s touto otázkou, s otázkou všeobecného vyvolení lidstva a zároveň i každého člověka, vypořádali. Je na nich, aby politikům dali ideový základ pro to, aby vůbec mohli jednat. Dnes ten základ politici nemají. A vůbec netuší, že by jej měli hledat a už vůbec netuší, kde by ho měli hledat a že ho musí nalézt. Je to tedy na íránských a zejména saúdskoarabských náboženských autoritách na straně jedné a rabínech na straně druhé, přičemž ráda bych v tomto dialogu viděla i křesťanské církve. Všechny. Až si ujasníme, kdo a co je vlastně lidstvo, kdo a co je vlastně člověk, můžeme jednat o míru. Jinak budou z jedné i z druhé, případně i z třetí strany vypadávat bláboly neandrtálského typu (při vší úctě k neandrtálcům) o lidských zvířatech. A míru se nedobereme nikdy.