Zpětná vazba dnešní doby

Dívám se na ty boje, na tu nenávist biblických rozměrů, co mezi lidmi panuje a snažím se to pochopit. A nedaří se... Věc se mi jeví tak, že neplatí rozdělení na "komouše" a imperialisty. Podle mě je to jedna a tatáž pakáž. Marx byl Němec, vyživovaný Němcem Engelsem v Anglii. Lenin se "to" naučil v Curychu, Mao v Paříži atd. Kdy už konečně i naši osvícenci pochopí, že komunismus je ze západu!!! (Z toho západu, na který patříme??) Bruselistán je taky ze západu. Rozdělení lidí nyní není geografické a společenské. Oni - ti co jsou úplně-jedno-kde indoktrinovaní komunizmem v jakékoliv formě a my ostatní - zase-úplně-jedno-kde. Oni (totiž ti úplně-jedno-kde komunisto-imperialisté pochopili, že hrát si na geografickou železnou oponu je jaksi nevýhodné, protože méně funkční. Tak ji na oko zrušili a postavili ji mezi lidi přímo. Tedy, nepostavili oponu, postavili zeď s ostnatými dráty. V rodinách, mezi přáteli, sousedy, ve vesnicích, ve městech, na pracovištích, v obchodních vztazích. Mezi lidmi je prostě nová opona, železobetonová. Pán Bůh chraň každého, kdo by se odvážil ji narušit. Vedle toho bylo prostříhávání se přes hranice úplná sranda. Takže očkovaní proti antivaxerům, levičáci proti pravičákům, flastenci proti eurohujerům (vlastenci a kosmopolité byli rukou společnou a nerozdílnou členy obou dříve jmenovaných skupin již ubiti, případně v rámci pudu sebezáchovy zalezli do děr a nevylézají - což je můj osobní případ), heterosexuálové proti homosexuálům, russáci proti ukrošům... co tam máte dál?

Co je pro dnešní dobu a dnešní naši situaci ještě typické? Pravdu nelze ověřit. V dobách, kdy reportér musel vyrazit z Fleet Street se zápisníkem v šosu kabátu a trmácet se měsíce na druhý konec světa, aby podal své redakci zprávu o nějakých událostech, jsme se k pravdě dostali rychleji a bezpečněji než nyní. Vše je či může být iluze a na realitě nezáleží. Záleží na iluzi reality. Nezáleží na činech. Záleží na slovech. Není možno již ani spolehnout na to "sám jsem tam byl, na vlastní oči jsem to viděl" - o dvě ulice dál totiž může situace vypadat zcela jinak a nemáte šanci se to dozvědět. Fact checking je už vždy jen ideologická cenzura. Ostatně, vždyť i u nás se teď nic neděje! Tramvaje jezdí, elektřina svítí, lidi chodí po ulicích. Faktem však je, že zpětná vazba systému přestala existovat. V důsledku toho pak ovšem není možno dělat vůbec žádná rozhodnutí a už vůbec ne správná. 

Z vědy se stala falzifikátorka - na její závěry se nelze spolehnout. Z politiků se stali manipulátoři veřejným míněním a z novinářů (tedy spíše pracovníků médií) přisluhovači manipulátorů. Aféra Sokal, kdy v roce 1996 si profesor fyziky na New York University ztropil posměch svým parodickým pseudofilozofickým článkem z redakce a čtenářů časopisu Social Text se zaměřením na kulturální studia, se stala standardem. Buď si někdo dělá srandu anebo napřímo falšuje, přičemž důsledky každého takového falsa dominovým efektem zaplavují celou Zeměkouli. Zfalšovány byly tvrzené důsledky očkování na autismus. Milionkrát vyvrácené, potvrzené propojením výzkum provádějícího lékaře s jeho ekonomickými zájmy. Důsledek? Ztráta důvěry v očkování, která nyní otřásá celou planetou. Ze stejného kadlubu je nedávná zpráva, že základní výzkum Alzheimerovy choroby, která vycházela z toho, že jejím projevem je vznik jistých plaků - usazenin jistých látek v mozku, byl zfalšován. Byl opravdu? Takže snad stovky miliard (jakékoliv měny) se vyhodily do vzduchu, nebo je zpráva o zfalšování výzkumu... falešná? 

Výsledkem tohoto šíleného stavu, který se projevuje v naprosto všech oblastech života lidí, je, že nelze nic plánovat (a tudíž zlepšovat), což řekněme to bez ohledu na zprofanované pětiletky, je základ, na kterém byla vybudována západní civilizace se svými nepochybnými úspěchy. A v důsledku těchto úspěchů došlo ke grandióznímu snížení celosvětové chudoby, úžasnému zvýšení zdraví a průměrnému věku dožití lidí a k uvolnění intelektuálního potenciálu, který mohl pozitivní vazbou zlepšovat opět situaci. 

Zpětná vazba stabilizuje systém, protože výstupy z systému jsou vstupy do dalšího kola rozhodování o realitě. My však na vstupy dáváme ideologicky deformované výstupy, tedy výstupy nepravdivé. V důsledku toho se systém rozkmitává. Je stále méně stabilní. 

Řada vědců, politiků, aktivistů dumá, co jako nyní se má dělat, jakou novou vizi představit světu, případně jaké konkrétní kroky učinit ke zlepšení situace.  

Dokud se znovu nenastartuje zpětná vazba, je úplně jedno kdo s jakým nápadem přijde. Po dvou třech "kolech" vstupů a výstupů bude jakýkoliv nápad tak znehodnocen, že jeho obsah bude vlastně úplně lhostejný. A pokud se zpětná vazba nenastartuje? Důsledek je jednoduchý: padáky nepomůžou, s těmi to totiž taky  začalo, že... bude to volný pád. 

Jen na to zírám s otevřenou pusou. 

Budu ráda za každý nápad... zpětnovzebně.